Hlasová hygiena

1/ Hlasová technika a způsob užívání hlasu

2/ Vliv psychiky na hlas

3/ Vliv prostředí

4/ Životospráva

Ad 1/

·       Základem veškeré hlasové hygieny je dokonalé uvolněné tvoření tónu, dobrý zdravotní stav tělesný i duševní.

·       Na kvalitu a životnost hlasu má vliv: správná pěvecká technika, dobrá duševní i tělesná kondice, zpívání ve správném hlasovém oboru

Špatné technické návyky negativně ovlivňující kvalitu hlasu

·       tvrdé hlasové začátky

·       forsírování= tlačení, zpívání krkem

·       zpívání naplno bez předchozího rozezpívání

·       dlouhé zpívání v nepřirozené hlasové poloze nebo ve vysoké poloze, pokud ještě není technicky zvládnuta

·       překonávání hlasové únavy, zpívání v indispozici, v době hlasového klidu, po nedostatečném doléčení (zejména po chřipce, angíně). Přísným hlasovým klidem lze i poměrně těžké indispozice zvládnout během několika dní, při neustálém mluvení může i běžná indispozice trvat i několik týdnů. Nedodržením hlasového klidu si lze i při lehčích hlasových problémech přivodit těžké choroby.

·       zpívání v celkové tělesné únavě – zapojují se nevhodné skupiny svalů

·       špatné markýrování(= šetření hlasu) – markýrovat je nutno hlavovým tónem, nikoli šepotem (proudící vzduch „odírá“ hlasivky)

·       stálé odkašlávání (zlozvyk) – namáhá hrtan, překrvuje hlasivky

·       zpívání skladeb, které jsou nepřiměřené stupni vývoje hlasu nejen polohou a rozsahem, ale i skladby výrazově složité

Hlasová hygiena se týká i mluvního hlasu. Správně tvořený mluvní hlas podmiňuje úspěšný rozvoj pěvecké techniky.

I zdravému hlasu prospěje oddech a hlasový klid, třeba během prázdnin.

Nejšetrnější je koncertní zpěv, v opeře musí zpěvák překonávat kromě velkého divadelního prostoru také velký orchestr, jeho pozornost je navíc rozptýlená jevištní akcí.

Zvláště pro začátečníky je naprosto nevhodný sborový zpěv – přizpůsobují se hlasům ve svém okolí, dochází k zeštíhlení hlasu.

Ad 2/

Čím dokonalejší je pěvcova technika a čím odolnější je hlasové ústrojí, tím si pěvec více věří, tím méně jej také ovlivňuje prostředí, ve kterém zpívá.

Špatný duševní stav může během vystoupení vyvolat různé nezdary. U začátečníků často pozorujeme nadměrnou soustředěnost na určitou složku interpretace (text např.), svalové činnosti nebo orgánu (stálé sebepozorování např.)

a)     psychofyzická činnost při zpěvu a interpretace

Pěvec působí vědomě na posluchače různými interpretačními prostředky, v nichž se spojují: technická zralost, rozumová úvaha, cit a umělecký záměr. Interpretační zralost = harmonické vyvážení všech těchto složek. Pěvec se nikdy nesmí nechat hudebním výrazem strhnout, vždy si musí zachovat od interpretované skladby určitý odstup, jinak je výkon ohrožen nezvládnutou emocionalitou, která je často původcem technických chyb (přeskočení hlasu apod.) Když se zpěvák příliš vžije do role, hrozí, že představení nedozpívá.

Umělecký zpěv spojuje umění hlasové, hudební a dramatické. Interpretační umění je umění předat hudební dílo posluchači způsobem, jakým v něm skladba zanechá patřičný dojem.

b)     duševní hygiena

Citová složka velmi ovlivňuje pěvcův výkon, pěvec musí být vnitřně připraven ke zpěvu. Mohou mu v tom bránit různí činitelé: špatná nálada, rozčilení, starosti, konflikty v běžném životě i na pracovišti. Těmto negativním vlivům by se měl co nejvíce vyhýbat a konflikty řešit klidně. Je nutné, aby byl pěvec silnou vyrovnanou osobností a uměl se nad tyto potíže povznést. Důležité je zdravé sebevědomí pramenící z jistoty vlastního umění.

c)      tréma

Tréma je psychický stav předcházející a doprovázející veřejný výkon.

Je spojena i s tělesnými projevy: zrychlená srdeční činnost, neklid v břišní krajině, pocení, pocit sucha v ústech, zahlenění, třes prstů, kolenou apod.

Rozlišujeme:

·       trému svazující – výrazně sráží kvalitu veřejného vystoupení – rozechvělý hlasový projev, selhávání hlasu, stažené výšky, nejistá intonace, výpadky paměti. Pramení často z nízkého sebevědomí, vědomí nedostatečné přípravy, malých zkušeností s veřejným vystupováním apod.

·       trému podpůrnou – objevuje se před vystoupením na jeviště, v průběhu výkonu mizí – má moc pěvce nabudit a veřejný výkon pozdvihnout. Pramení z přirozeného pocitu zodpovědnosti za kvalitu veřejného výkonu.

Ad 3/

Ideální prostředí pro zpěv: větrané, nezakouřené, bez prachu, přiměřeně zvlhčené, teplota kolem 20 stupňů. Přílišné horko vysušuje sliznice.

Příznivější je prostředí koncertního sálu než prostředí divadelní.

Výkon zkušeného pěvce neovlivní neznámé akustické prostředí, spoléhá na svůj vnitřní pocit. Začátečník v akusticky méně výhodném prostředí snadno podlehne pocitu, že se neslyší a začne forsírovat. Proto jsou vhodné akustické zkoušky.

Ad 4/

Je nutno dbát na střízlivé stravování. Před výkonem je naprosto nevhodný tvrdý alkohol (dráždí sliznici). Těsně po výkonu nejsou vhodné studené nápoje (hlasové ústrojí je zahřáté, překrvené).

Pěvci prospěje udržování zdravé tělesné kondice – otužování, přiměřené cvičení, stálý přísun vitamínů, přiměřená ochrana před chladem – pozor na hypochondrii a zchoulostivění.

Vliv hormonů na hlas

·       mutace

·       menstruace – největší hlasové problémy jsou 2 dny před menstruací – prosáknutí a zduření sliznic, větší sekrece hlenu, snížené napětí hlasivek, náznak nedomykavosti – projevuje se: neurčitými krčními obtížemi, tlakem, pálením, zastřením hlasu, nedostatečnou zvučností, ztížené tvoření vyšší polohy, snížená hlasová vytrvalost

·       stárnutí hlasu – vápenatění hrtanových chrupavek a ztráta elasticity vaziva, hlasivky atrofují (sesychají) – k tomuto dochází obvykle po 60. roce, hlasový rozsah se zmenšuje, ubývá hlasitosti a hlasové výdrže, barva hlasu se zostřuje

·       další období, kdy může docházet k přechodným změnám kvality hlasu: těhotenství, klimakterium