Hlasové začátky

1/         Druhy hlasového nasazení

Ad 1/

Tón nasazujeme vždy v přesné výšce, nepřípustné je „najíždění na tón“.

Špatně nasazený tón nejde opravit a způsobí i špatné zazpívání celé fráze.

Rozlišujeme tři druhy hlasového nasazení:

dyšný hlasový začátek

Hlasivky nedomknou, před tónem i s ním uniká nespotřebovaný vzduch.

Při zpěvu celé fráze pak nefunguje vědomě zpomalovaný výdech, břicho se rychle zasouvá, dechová opora je nulová.

Spjato se snahou o měkký hlasový začátek, nebo s celkovou tělesnou pasivitou (lenivostí) žáka

tvrdý hlasový začátek

Způsobený prudkým nárazem výdechového proudu na hlasivky. Hlasivky, které jsou před nasazením křečovitě sevřeny, se prudce rozestoupí. (Jejich rozkmit není postupný.)

Tento způsob nasazení je zdraví velmi škodlivý, takto se nesmí tvořit ani fortissimo! I ve forte se musejí hlasivky rozkmitávat postupně. Forte je ve skutečnosti rychle rozvinuté piano!

měkký hlasový začátek

Hlasivky jsou před nasazením semknuté, vzduchový proud rozkmitá hlasivky bez nárazu, postupně.

Tón zazní nejprve v představě. Jsou potřebné tři druhy představ: intonační, zvuková a místa nasazení. Tyto představy se uplatní již při nádechu.

Tón nasazujeme v prostoru masky. Nasazení „do masky“ znamená nasazení do horní poloviny obličeje (kořen nosu, prostor mezi očima, lícní kosti)

Tón nasazujeme s představou „shora“, u začátečníků navádíme pocit nasazení na předních horních zubech.

Tón nasazujeme s představou nejvyššího tónu ve frázi.

Způsob nácviku měkkého hlasového začátku

Tóny nasazujeme ve střední poloze a ve střední dynamice přes brumendo (=zpěv se zavřenými ústy), popř. přes zpívanou nosovku ng (tzv. otevřené brumendo). Po zvládnutí střední polohy postupujeme pozvolna do polohy vyšší.